Klokani (kangaroo) svou zajímavou stavbou těla a způsobem pohybu fascinují. Největší z nich mohou měřit až dva metry a vážit až devadesát kilogramů. Pokud byste navštívili Austrálii a v přírodě se setkali s klokanem, raději se mu vyhněte, neboť jeho kopnutí by pro vás mohlo být smrtelné.
červený klokan.jpg

Na rozdíl od jiných savců nechodí ani neběhají, pohybují se skákáním, díky kterému mohou dosáhnout rychlosti až šedesáti kilometrů v hodině a jeden skok může být dlouhý i přes deset metrů, během jednoho dne se toto zvíře dokáže přemístit o neuvěřitelných sto kilometrů. I když jsou to velice rychlí tvorové, jejich způsob pohybu má i jednu nevýhodu, a tou je to, že na rozdíl od nám přirozeného couvání, jim jejich stavba těla toto neumožňuje. Ve výjimečných případech se mohou dožít věku přesahujícím i dvacet pět let života, běžně je to mezi deseti až osmnácti roky.
Co jim chutná

Jejich běžnou potravou jsou trávy, nepohrdnou ani kapradím nebo tím, co najdou v lese, dokonce jsou odolní i vůči jedovatým plodům, které tam naleznou. Závidět bychom jim mohli, co se týká zubů, opotřebené zuby vypadnou a místo nich narostou jednoduše nové.
klokani v zoo.jpg
Jak to mají s mláďaty

Na rozdíl od jiných velkých savců, samice klokana je březí něco málo přes jeden měsíc a její potomek vůbec jako klokan nevypadá, spíše jako červík. Mládě se pak živí v jejím vaku mlékem z bradavky. Ve vaku si takhle hoví více jak půl roku, v průběhu této doby se dovyvine, narostou mu končetiny a srst, teprve poté se odváží obhlédnout si okolní svět, u matky zůstává maximálně dva roky, pak je zcela samostatné.
Pět nohou?

Jestli se někde dočtete, že klokan má pět nohou, nenechte se zmást, pátou nohou je myšlen jejich ocas, díky kterému udržují stabilitu.
Nepřítel člověk

Největším nepřítelem zvířat na zemi je člověk a není tomu jinak ani u klokanů. Vyhledávané je jejich maso, stejně tak je využívána srst, vnitřnosti i kosti.

Hopsálek s kapsou
Ohodnoťte příspěvek